in buckets of bile

občasně scestné snažení českých studentů

jedna z věci jež mě irituje na přístupu českých studentů k učení angličtiny je jejich špatně nasměrovaná energie. český student si z každého textu chce odnést především nová slovíčka a to pokud možno taková, jež lze jednoduše zanést do notýsku, tedy taková, jež mají jeden přesný ekvivalent v češtině a jinak se nikde nevyskytují a zbytečně nematou (ankle – kotník, the coast is clear – vzduch je čistý, postpone – odložit).

součástí tohoto přístupu je představa, že pokud něčemu rozumím, tak si to není třeba zapisovat a učit se. následně pak studenti neumí používat slova jako respect nebo irritating nebo popular (to v poslední řadě, dalo by se najít stovky lepších příkladů) ani spojení jako I can’t believe… nebo why don’t we… a moje oblíbené what do you mean, …?, jednoduše proto, že je nemají přiřazené k českým obratům, které sami používají (to snad není možné … co kdybychom … jak jako…?)

nejvíce tento přístup mrzí u textů, které nabízí celou řadu zajímavých jevů (často i nechtěně, což bude případ níže uvedeného úseku z článku) jež by student měl zvládnout a naučit se používat. český student však tvrdošíjně směřuje k takovým položkám, které jsou zachytitelné do notýsku s přeloženými stránkami, vše ostatní přechází bez většího zájmu.

abych uvedl konkrétní příklad: dostala se mi onehdá do rukou učebnice Headway. natáhl jsem si gumové rukavice, nasadil včelařskou masku a pustil se do podrobnějšího zkoumání. po chvilce předvídatelného utrpení jsem narazil na článek o (no o čem asi) jídle. není úplně špatný, překvapivě. po vydatné editaci by z něj mohl být poměrně užitečný text.

co mě ovšem zaujalo nejvíc bylo, že učebnice byla použitá a v článku byly podtrhané pasáže, jež student (předpokládám, že se souhlasem učitele) považoval za nejpodstatnější. vybírám jeden krátký úsek, abych předvedl, jak dramaticky se míjí záměry moje a záměry dotyčného učitele a studenta, tedy na jak odlišné věci se každý z nás soustředí.

moje preference jsou červeně, preference studenta tučně černě, shodujeme se na třech místech (amused, annoyed, flavor) která jsem nezvýraznil
* dovolil jsem si text malinko upravit, ale opravdu jenom velmi skromně

I am always both amused and annoyed when I hear foreign people criticize English food. „It’s unimaginative,“ say the French, „all you do is roasts with jam.“ That’s the bit they find really shocking, but then the French are easily shocked by things. Here’s what I think about English cooking: our basic ingredients are so full of flavor that we haven’t had to invent sauces. We complain about our wet and changeable weather but the rain is what gives us our rich soil and green grass.

mrzuté je, že i u poměrně zajímavě napsaného textu se student klasicky soustředí na nejméně podstatné věci, tedy na slovíčka, a to stejně klasicky na podstatná a přídavná jména. pokud by po nějakém čase měl povyprávět, o co v článku šlo, předpokládám, že by naučená slovíčka jednoduše poslepoval pomocí slovesa be

třeba takhle
it is very funny when people from another countries criticize english food. the french people say it is unimaginative because they only cook roast with jam. it is really shocking for them but it is very easy to shock them so it isn’t a big surprise for me. I think about english cooking that our basic ingredients are full of flavor so we don’t invent any sauces. we complain of our weather but because is rain we have rich soil and wet grass

protože to opravdu důležité, co v textu je, důsledně ignoroval.

division_line

podívejme se teď na následující věty, které obsahují obraty vskutku hodné zapamatování

vždycky jenom do všeho přidáte sůl
all you do is add salt to everything
slyšel jsi někdy že bych tě kritizoval?
have you ever heard me criticize you? (bez „to“, bez „that“)
tohle mi přišlo úžasné
I found this amazing (I thought it was …)
Kena to překvapilo; ono ale Kena překvapit je snadné
Ken was surprised, but then Ken is easily surprised (is easy to surprise; surprises easily)
já si myslím tohle
here’s what I think (this is what I think)
zatím jsem si na jídlo stěžovat nemusel
so far I haven’t had to complain about the food
právě díky jídlu je to tam zajímavé
the food is what makes the place interesting (it is the food that makes…)

ano, pět minut po přečtení článku si tyhle věci ještě vybavíte, páč je máte v krátkodobé paměti. za pár týdnů už je ale všechny spláchnou nové poznatky a zážitky a v paměti vám zůstane možná tak „soil,“ nejnepodstatnější ze všech v textu obsažených jevů.

že jo?

  1. you are absolutely right. but what the hell am i supposed to do?

  2. well, for one thing, THINK about what you’re reading, hearing or learning. a language is a puzzle that (mostly) makes sense. after you’ve learned it for a while, each new piece should fit in neatly. if you learn a new language as an endless series of words and rules that are not linked in any way (as a lot of students do, sadly), you’ll never get anywhere.

Comments are closed.