v předchozím díle jsem se na vás pokusil přenést své dojmy z maturitních témat, tak jak jsem je našel zpracovány na internetu. byla to tristní procházka panoptikem misspellingů, naslepo vrhaných slovesných tvarů a bizarního slovosledu. pokud by šla podat hromadná žaloba za urážku jazyka, mělo by teď asi pár čecháčků z představy čtyřista milionů rodilých mluvčích na druhé straně soudní síně pěkně sevřenou prdelku.

na druhé straně (then again): co já vím, třeba to píšou hodní lidi. je možné, že autor následujícího textu ve svém volném čase převádí děti přes přechody

Probably my best friend is my girlfriend. He name is Barbora and we know since 1994. It´s allready 9 years. Next year we will have jubilee 10 years. I were to describe how she looks. I would say she is very pretty. She is not very tall but she is quite slim. She like a new fashion and enjoe shoping in modes shops. We are interested in many same hobbies. We like culture life. Sometimes we just walkin in Prague. We like to ride bicicle and traveling too. One mounth ago we bought old car. This summer we would like to go by car to seaside. We love sea in Croatia but I don’t know whether we will a good drivers for this long trip.

nebo poslouchá stejnou hudbu a sleduje stejný druh filmů jako já (což je myslím shodou okolností u jednoho z autorů pravda, vyčetl jsem to v jeho pojednání o tématu „culture“) a u piva bychom si parádně rozuměli. opravdu mi krvácí srdce, když zde urážím člověka s vkusem. ale pokud tento člověk neumí anglicky, měl by se držet svého kopyta, whatever that may be. ovšem úplně nejsmutnější pro mě na celé věci je, že konsensus čtenářů a uživatelů zní: ano, takhle má vypadat dobře sepsané pojednání na určité téma

——————

abych se ještě na chvíli vrátil k hlavnímu tématu, jímž jsou maturity: nebudu polemizovat nad jejich celkovým smyslem. skutečně nejsem schopen posoudit jejich dopad a smysl. věnuju se zde výlučně maturitě z angličtiny. a ptám se: co se při této zkoušce od studenta očekává? co by se od něj mělo očekávat? co by se od něj očekávat nemělo? co se od něj bude očekávat, až budu za pár let ministrem školství?

People like spend their freetime in different manners. Some like sleeping, some learning new things, some travelling. It will be great mistake when we would skip culture from our freetime. Culture is the best way when a man want to say something to the society or want to reveal his opinion, his emotion or only want to amuse. Everybody don´t have ability to do this
——-
rozumíme si, že tohle ne?

z výše uvedených dotazů se zde pokouším odpovědět na první tři, čímž zároveň odpovídám na čtvrtý (i když na ten na těchto stránkách odpovídám už dva roky). shrnuto podtrženo, od studenta by se nemělo očekávat nic víc než to, že předvede svůj standard. kdo na angličtinu celou školu kašlal, ten to u maturity nenapraví, nemá jak. kdo se poctivě učil a u maturity na něj přijde totální meltdown, měl by stejně dostat za jedna. pokud učitel neví, jak na tom některý z jeho studentů s angličtinou přesně je (třeba proto, že jim v hodinách namísto učení pouští filmy), měl by okamžitě letět

co mě jako učitele zajímá nejsou názvy jídel ani správné použití členů, ostatně ve svém pojednání o jídle jsem nejprve používal určitý člen před spojeními jako British cuisine, dokud jsem si nevygoogloval opak. zajímá mě to, čemu se v angličtině říká „the big picture“. umíte sami od sebe vhodně zasadit do svého vyprávění slova a obraty jako unless, but then, anyway, you see nebo meanwhile? nebojíte se používat víc než tři časy? nebojíte se opravit vlastní chybu? snažíte se zaujmout intonací? pak nevadí, že nevíte jak se řekne předkrm, udit nebo telecí.

věty o čtyřech slovech, z nichž tři jsou a) zájmeno jako podmět, b) „be“ v minulém nebo přítomném čase jako přísudek, c) „very“ nebo „a little bit“ jako kvantifikátor a d) závěrečný klimax v podobě „nového těžkého slovíčka“ (případně rádoby-fancy slůvka jako „situated“, „consist“ nebo všudepřítomného „prefer“) mě zanechávají zcela chladným. chci, aby mí studenti dokázali mluvit přirozeně a v klidu, bez nechvalně proslulé nervozity visící nad člověkem, který je odkázán na konkrétní slovní zásobu a nedokáže nic opsat. jakmile nezná přesný termín nebo mu tento aktuálně vypadl z hlavy, je absolutně v koncích.

proto mě také dojímají magazínové přílohy vypisující komplikované fráze hodící se pro telefonické rozhovory, obchodní dopisy nebo jiná jednání s cizincem (naposled se do těchto vod vydaly před několika týdny lidové noviny). nechtěl bych být tím chudákem, který se nazpaměť našrotí deset vět, (jimiž v cizozemci vyvolá dojem, že angličtinou vládne dobře) a najednou má reagovat na nečekané podněty, klást dotazy, vyprávět příběhy. that hurts, baby.

——————

NOTE: každý výše uvedený úsek textu pochází z jiného souboru, každý psal někdo jiný, a každý jsem vybral úplně namátkově, tedy nikoli cíleným hledáním těch největších příšerností (což je na tom možná úplně nejdepresivnější). v textech je mnohem více chyb než jen ty, které jsem označil, a které představují typickou czenglish. navíc jsem mnohé překlepy sám opravil, aby šlo vůbec poznat, že se jedná o angličtinu

NOTE 2: gramaticky povětšinou bezchybné (nezkoumal jsem je příliš důkladně), i když z větší části dost suchopárné, maturitní texty najdete třeba zde a zde. ale ať se na to dívám z kterékoli strany, nejrozumnější je se naučit používat opravdovou angličtinu a maturitu pojmout čistě jako zkoušku z lingvistického eskapismu

FOOD AND STUFF (2) BRITISH CUISINE

What I find most interesting is not so much the dinner meals or holiday traditions as the little things. Like in the movie Pulp Fiction these gangsters talk about how McDonald‘s in Europe is nothing like McDonald‘s in the U.S. In fact, it is pretty much the same, except the terminology is different and very confusing for poor American tourists. But that’s not what I was going to say.

What I had in mind is more like what we eat for breakfast and how Americans eat something totally different. For instance, I can‘t imagine an American spreading butter on a roll in the morning. Or ever. A Czech person arriving in America for the first time is usually appalled to taste the famous peanut butter, especially when the thick brown matter is spread on pancakes and covered in liters of maple syrup poured on top of it. Which is not to say I didn‘t like it when I stayed in the U.S. It’s just that some people, those with taste buds, might wonder if maybe it isn’t too much of a good thing or something.

Now, continental breakfast is a term they use in the States for a special kind of breakfast. It sounds very sophisticated, as if a whole continent put their heads together to come up with this amazing breakfast. In fact, it‘s what we call cold breakfast, which usually consists of buttered rolls or other pastries I mentioned earlier. A croissant, if you prefer fancy stuff. A donut or a plateful of them, if you‘re Homer Simpson. On weekends people like to have a real breakfast, the way it should be, the way people dreamed they would one day be having breakfast. This would likely include bacon and eggs, or hash browns, I‘m not really sure.

Anyway, one thing that I think should be imported from the United States in terms of meals is the all-you-can-eat policy some restaurants have. After paying a fixed amount you‘re allowed to eat as much as you can. Although I can see why Czech restaurants have not taken to the idea. I can already picture bags of food being smuggled out, friends hiding under tables, people secretly switching seats. Nah, this wouldn‘t work. In Czechia, honesty becomes the best policy only after multiple attempts at dishonesty have failed.

You‘re probably expecting me to say a word or two about Czech cuisine as opposed to British cuisine. By the way, cuisine is such a funny little word though, isn’t it? Anyway, in all fairness, if you want a taste of Czech cuisine, all you have to do is go to a pub and order fried cheese with fried potatoes. Then when you‘re visiting a Czech family, any family, you will be given a plateful of dumplings with stuff. That‘s all you need to know about Czech cuisine. And it‘s good, too.

As far as British cuisine is concerned, the less said about it, the better.
———-
HERE IS THE PRINT-OUT OF THE ENTIRE TEXT

machine-gun test (2)

v posledních hodinách jsem v kursu několikrát uvedl přímočarý překladový test, pracovně nazvaný machine-gun test, tedy kulometný test. princip je primitivní: poměrně rychle ze sebe vysypu jedenáct kraťoučkých českých větiček* a studenti mají akorát tak čas si v hrobovém tichu rychle psát jejich anglické překlady. smysl je také jasný: nepřipravení studenti se takto nemůžou skrývat (moudře pokyvujíce hlavami) za zvukovou clonu svých pilnějších spolužáků. při následné konfrontaci překladů ve skupinkách si připadají hloupě, když sami nemají do diskuse čím přispět. a pohled na jedenáct prázdných řádků bývá tak tristní, že některé z nich občas dožene k opožděnému zapojení se do dění v hodinách.

——————

&#187 lakomý hajzlík
&#187 tak se rozhodni
&#187 pravidelně mě žaluje
&#187 osmkrát za sebou
&#187 praštil jsem s tím
&#187 na rozdíl od většiny lidí
&#187 donuť ho ať to udělá
&#187 tak ponižující zážitek
&#187 nechej to potvrdit
&#187 udělalo to na mě dojem
&#187 mimo jiné

——————

* každá věta (či obrat) je založena na jednom–nebo ještě častěji dvou–problematických jevech. obvykle vycházím z užitečných obratů nacházejících se v dříve probraných textech; obratů, kterým jsme v době původního procházení textu z toho či onoho důvodu nevěnovali dost pozornosti

go ahead, put your knowledge to the test

in response to the previous part, which featured some unflattering remarks about Muslims cutting people’s throats, I got an e-mail from a Czech girl currently living in New York (did I get that right?) basically telling me to put this cliche to rest. I lost the e-mail and I haven’t been able to find the address (I apologize, my bad). anyway, here is my reply:

suppose I wrote “the same people who gassed Jews by the million would be brought to tears by Wagner’s operas”. would you write and ask me to put that old cliche about Nazis to rest? I stick to what I wrote and you won’t convince me otherwise. I think we’d do well to simply agree to disagree.

that aside, thanks for writing and saying nice things about the website. I’ll appreciate it if you keep reading ER