about that (complete)

začněme od názvu, proč the eyeball of a rooster?
long story, not interesting. next question, please

mám se vůbec ptát na adresu? proč ijáček?
já bych se neptal

podtitulek „do your english a favor. make it work.“
ten je myslím docela trefný a to dvojím způsobem. zaprvé říká co říkat má, a za druhé to říká slovy, která jsou pro většinu českých studentů záhadně nepolapitelná (make something for to function your english). původně mělo v podtitulku stát motto „the place to go for a self-respecting student of the english language.“ to je totiž ideální návštěvník této stránky, člověk, který ví co chce, je připraven dlouhodobě vyvíjet nějakou snahu, nehledá neexistující okliky a zkratky, nebrblá a nestěžuje si, a zároveň si nachází vlastní souvislosti, určuje vlastní priority a nenechá se vést jako ovce

někdo takový existuje?
to se právě snažím zjistit

a proč jsi to motto teda vlastně změnil?
protože slova self a respect jako by vypadla z nadpisu nějakého projektu z microsofto-novácko-headwayovského vesmíru. kterýžto vesmír by si člověk měl držet od těla

kterýžto?
kterýžto

hm. teď už k obsahu. předpokládám že se jedná o stránku kde se má člověk učit anglicky
hm

ale mně se teda nějak nezdá
no dobře

tak mně k tomu něco řekni
zkus na ní strávit půl hodinky. jestli se ti potom pořád nějak nebude zdát, tak se slušně a zdvořile rozloučíme. jestli jo, tak myslím, že nebudeš cítit potřebu klást nějaké další dotazy

ok, strávila jsem zde půl hodiny, je to dobré, ale pár otázek bych měla
go ahead then, I’m listening

bude tady vysvětlované totéž co v klasických učebnicích?
částečně, v bodech kde se klasické učebnice náhodou trefily do černého

tím předpokládám chceš vtipně naznačit že k tomu příliš často nedochází
až na to slovo vtipně jo

buď tak laskavý a trochu mi to objasni
musím?

jo
ok, velice stručně: v anglických učebnicích se nevysvětlují čtyři pětiny toho co český student potřebuje vědět, jednoduše proto, protože jejich autoři nemají tušení a ani potřebu tušit jak specificky se český student v angličtině plácá a kde ho nejvíc tlačí bota. píší učebnice pro celý svět a tím pádem nemůžou dost dobře reagovat na lokální potřeby (to jako by vypadlo z prezentace v sílobodu, sorry)

říkals, že to bude stručné
ještě jsem neskončil. české učebnice se opičí po anglických a ještě to dělají špatně. ale v tom se ani nemám chuť vrtat. buď to poznáš sama nebo se prostě neshodneme

jak to máme poznat?
předpokládám, že za sebou máš několik promarněných let strávených nad jedněmi či druhými typy učebnic. když teď strávíš několik hodin na E.R. (tahle stránka), narazíš na stovky věcí, které z učebnic určitě neznáš. sama sebe se ptej jestli jde o věci které bys znát měla nebo ne. pokud si myslíš, že se bez nich obejdeš a že ti „stačí se nějak domluvit“, hybaj zpátky do Prokopova či do říše barevných obrázků a dikobrazovských vtipů zaštítěných magickým slovem kejmbridž

a není to i naopak, že v učebnicích najdeme věci které nás tady neučíš?
nic co by vám mělo chybět

bude tvůj výklad vyčerpávající?
bude to hodně obsáhlé, ale snaha bude učinit stránku co možná nejmíň, nikoli nejvíc, vyčerpávající

proč to proč to proč to?
vyčerpávajících učebnic a slovníků a dalších knížek jsou mrtě a kdo je potřebuje? kdy budeš mít čas naučit se kompletní slovník britských idiomů? a pokud ten čas náhodou máš, jsou opravdu tisíce idiomů či frázových sloves to co tvojí angličtině chybí?

co teda potřebuju?
co opravdu potřebuješ je jeden obsáhlý slovník ve kterém najdeš i mimořádně okrajová slova (přičemž tohle se ti zaprvé stane tak tak třikrát za život a navíc hello, internet), pak dobrý přehledný slovník s životaschopnými českými ekvivalenty současné angličtiny (cokoli od pana Fronka) no a pak texty a příklady a vysvětlivky a testy které ti dodají přesně to co potřebuješ vědět

ale já jsem si teď pořídila parádní velký slovník frázových sloves
na co potřebuješ obrovský slovník frázových sloves? k čemu taková věc je? dnes není žádný problém zadat v googlu phrasal verbs, zkopírovat, přihodit bezbarvé příklady, na obal prdnout „obsahuje sedm právě objevených frázových sloves“ a hurá s tím na trh. tendence by měla být přesně opačná, selektovat, především tedy pak vyhazovat, třídit, přiřazovat k sobě co k sobě patří, nacházet skutečné české protějšky

moment, jak jako vyhazovat?
nikdy nebudeš mít čas se naučit všechna frázová slovesa, potřebuješ jich znát pár desítek a časem pár stovek. málokdo ale má tu odvahu vyškrtat stovky obskurních sloves, u ostatních vyházet šest z jejich sedmi významů a pak být připraven případným oponentům vysvětlit proč ten jo a ten ne

pořád mluvíš o frázových slovesech?
to samé samozřejmě platí pro slovíčka všeobecně

když už jsme u toho, co říkáš třeba na páteční přílohu LN (anglický list)?
velmi chvályhodný nápad, na rozdíl od toho s čím v této oblasti přichází několik posledních let třeba MF, to je ostuda. nicméně: dvě třetiny slovíček a obratů v pravém sloupci anglického listu budete potřebovat jen tehdy pokud budete korespondentem BBC, což většina z vás nebude. a pokec se skupinkou rodilých mluvčích vám ten zbytek určitě neusnadní

jaktože ne?
podívej se na scénáře Friends nebo jiného sitcomu, popřípadě skripty obyčejných hollywoodských filmů Meg-potká-Toma-párkrát-to-zhoupnem-tam-a-zpátky-a-happyend což jsou skvělé vzory obyčejné hovorové angličtiny. zjistíš, že se jedná o úplně jinou angličtinu než tu na kterou narazíš v novinách (popřípadě v anglickém listu). pokud se chceš v angličtině orientovat na obou frontách, pak je nutné se na obou frontách zdokonalovat. pokud ale chceš být schopen se domluvit na solidní úrovni, pak bych začal hovorovou angličtinou. a pokud chceš zvládnout jenom psanou formální angličtinu, tak děláš pěknou blbost.

já jsem nějaké ty scénáře četla, ale to je takové jakési o ničem, tam není žádný děj
není děj jako děj. Van Damme ověšený ušima nepřátel po kotníky v krvi je jeden typ děje, ten který máš nejspíš na mysli. pak ale existuje každodenní děj neděj našich nudných životů, který bude spíš tématem tvého hovoru než něco dramatického

ale co třeba taková obchodní angličtina, tu neučíš?
you don’t really want to get me started on that. víš co, až se budeš mít bavit s šéfem světové banky o tom co s afrikou (řešení: odprásknout mugabeho a kaddáfího, zastrašit zbytek), mrkni se na angličtinu jak se používá v obchodním styku, začni číst anglický list, předplať si TIME. než se ale začneš specializovat, tak se nauč používat normální běžnou mluvenou formu, protože ta ti umožní se bavit o tom, o čem se bavíš povětšinou, tedy o ničem

trošku zbrzdi. já třeba píšu v práci obchodní dopisy
pokud je píšeš někam, kde lidi anglicky umí, tak dříve nebo později přijde moment – obvykle na druhém řádku – kdy ti obchodní angličtina přestane být tou oporou kterou se snaží být a ukáže se jak na tom s angličtinou opravdu jsi. pokud je píšeš do Francie, Itálie nebo Španělska tak nepřekračuj okruh dvaceti pěti slov a dbej jenom na to aby sis nespletla yes a no a správně napsala ceny a termíny

tobě se obchodní angličtina nelíbí
ona především žádná není. a kdyby byla, tak by se mi nelíbila. obchodní angličtina je marketingový trik, který vytváří dojem že i před tebou blbečku, který jsi za deset let nebyl schopný se naučit používat předpřítomný čas, se otevírá nádherná gramatiky prostá řeč kde si můžeš dle libosti implementovat, realizovat a bůhvíco všechno si myslíš že provádíš, a chytře tím obejdeš všechna ta úskalí která zdolávají prostoduší obyčejní lidé

ty nemáš rád obchodníky a manažery
a právníky a spoustu další havěti. v čistě teoretické rovině samozřejmě. proč to vůbec říkám? oh yes, zkratky nejsou, cizí jazyk se musíte naučit the hard way, bez výmluv a hledání bočních cestiček. a jak víme, life is short, byla by velká škoda marnit čas u (ač všeobecně odsouhlasených přesto) špatných výukových zdrojů, když existují lepší

třeba tahle stránka?
vypusť třeba a máš to. je dost dobře možné, že vysvětlivky a příklady a texty a testy na téhle stránce tvoji angličtinu nezlepší. v takovém případě si ale dovolím předpokládat že s výjimkou několikaletého pobytu v anglicky mluvící zemi ji nezlepší nic

můžu teď trošku konkrétněj? můžu. takže proč trávíš tolik času nad different nebo it’s over nebo have trouble, to přece známe. a worry a wonder a care about taky pochopím, ne?
pochopíš, ale nepoužiješ. rozumět je dnes už málo. inteligentní člověk by se měl umět vyjadřovat na úrovni, a to v rodné řeči i v aspoň jednom cizím jazyku. mezi porozuměním a užitím je obrovská propast, to sama víš. stokrát můžeš říct jo to je přece jasné, ale pak stejně řekneš “everything is another now, the relationship ended, I have problems with understanding it, aren’t you afraid of me? sometimes I think if I am still important for you at all.” (mimochodem: “things are different now that the relationship is over. I have trouble understanding it all, don’t you worry about me? sometimes I wonder if you even care about me anymore”) a nekecej, klidně bys to řekla.

no a je snad takové shall skutečně chyba? to nesmím používat needn’t a it’s a pity?
chyba to není a ty dva obraty klidně používej. pak ale zkus v hodpodě pronést „ach, nesmírně teplé zdejší pivo jest. toť převelmi se mi příčí. nepijmež jej.“ a sleduj jak se na tebe ostatní dívají

já si to tak procházím a docela se mi to pozdává, ale ty příkladové věty přeskakuju
tak to děláš největší blbost jakou můžeš. bez pomoci příkladových vět se tady zhola lautr a vůbec nic nenaučíš a pokud jo, tak s největší pravděpodobností špatně. kdyby bylo po mém tak by se celé vysvětlení angličtiny skládalo výhradně z příkladových vět

jak s nima mám pracovat? přečíst, podívat se na překlad a jít dál?
nejdřív si samozřejmě ověř jestli jsi tu anglickou větu správně pochopila, ale hlavní část programu přichází až pak. sundej si brýle zrůžovělé srozumitelností původní anglické věty, nezastřenýma očima se podívej na českou větu a sebe samé se zeptej, jestli bys byla schopna ji obhajitelně přeložit zpátky do angličtiny. a věz že pokud se při každém omylu chceš ptát „musí to být opravdu takhle?“ tak odpověď zní buď „musí“ nebo přinejmenším „mělo by.“

jak zjistím pro jakou úroveň je která kapitolka určena?
pod nadpisem každé kapitoly najdeš dva grafické ukazatele (brrrr), v prvním z nich jsou červeně vyznačeny úrovně, tedy jak pokročilí studenti by této kapitole měli určitě venovat pozornost, v druhém pak počet vybarvených kohoutích ok signalizuje, o jak důležité téma či jev se podle mého názoru jedná, pět je nejvíc.

našla jsem tam chybu našla jsem tam chybu!
shit happens. budu rád když mi o chybě dáš vědět a pokud se bude skutečně jednat o chybu tak ji opravím. nezatěžuj mě ale tím, že jsi zjistila odkud je která příkladová věta. ano, jsou ze simsnů, přátel, frasiera, červeného trpaslíka, něco z raymonda chandlera, hodně z the onion a tak různě. koneckonců se má jednat o opravdovou angličtinu, tak je nebudu vymýšlet sám. dá mi ostatně dost práce je vyhledat, upravit a přeložit.

je tam hrozně moc odboček
jo jo jo. moment, to nebyl kompliment? ach so. podívej, jazyk není přímočarý, lineární a jednoduše spoutatelný, i když zrovna češi by si to velice přáli, jsme hrozně fixovaní na různé tabulky, vyčerpávající přehledy a jasně ohraničené vysvětlení. proto taky mluvíme anglicky tak jak mluvíme, že ano? odbočky vysvětlování oživují, ostatně až tohle jednou vyjde knižně, tak celá kniha bude jedna dlouhá kapitola která se bude vinout a ubírat nepředvídatelnými (zatím i pro mě) cestičkami. tak to aspoň plánuju. a už se mně nechce nic vysvětlovat, jdu si dát sedmý hrnek kávy a valím hrát fotbal.